Jaké směry předškolní výchovy existují? Průvodce pro rodiče předškolních dětí
Vybíráte školku a z nabídky vám jde hlava kolem? Montessori, waldorf, lesní školka, Začít spolu… Co všechna ta označení vlastně znamenají a v čem se liší? V tomto článku vás provedu nejčastějšími směry předškolní výchovy – tradičními i alternativními – a vysvětlím, co je pro každý z nich typické.
Co si z článku odnést
V Česku najdete vedle tradičních obecních školek i řadu alternativních směrů – Montessori, waldorfskou pedagogiku, lesní školky, program Začít spolu, daltonský plán nebo Školu podporující zdraví. Všechny ale musí naplňovat RVP PV a podléhají kontrole České školní inspekce, takže jde vždy o plnohodnotné předškolní vzdělávání, ne o „kroužek“. Při výběru je nakonec důležitější osobnost pedagogů a atmosféra konkrétní školky než „nálepka“ směru – a nejlepší volbou je taková školka, kde se vaše dítě cítí bezpečně a šťastně.

Co je to „směr“ v předškolní výchově?
Každá mateřská škola v České republice musí vzdělávat děti v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tento dokument stanoví, co by děti měly v předškolním věku rozvíjet a co by měly zvládnout před nástupem do základní školy.
Jednotlivé školky pak mají svůj vlastní Školní vzdělávací program (ŠVP), ve kterém si upřesňují, jak budou cíle RVP naplňovat. A právě v tom se od sebe liší – v přístupu, metodách práce s dítětem, v prostředí, v roli pedagoga i v hodnotách, které vyznávají. Těmto přístupům říkáme pedagogické směry nebo koncepce.
Tradiční předškolní vzdělávání
Většina obecních a státních mateřských škol v ČR se řídí tzv. tradičním přístupem – vychází přímo z RVP PV a neopírá se o žádnou konkrétní alternativní pedagogiku. Neznamená to ovšem, že by byl tento přístup horší nebo méně kvalitní!
Pro tradiční školky je typické:
- Řízené činnosti střídají volnou hru
- Pedagog je často autoritou a průvodcem
- Skupinové i individuální činnosti
- Příprava na školu formou her, pracovních listů, výtvarných a pohybových aktivit
- Třídy věkově smíšené nebo i podle věku rozdělené
- Volnost ve výběru pomůcek, filozofie školky a postupů při práci
Mnoho tradičních školek obohacuje svůj program o prvky alternativních přístupů – třeba o Montessori pomůcky, lesní výlety nebo prvky programu Začít spolu. Záleží vždy na konkrétních pedagozích a vedení školy.
Alternativní směry v předškolní výchově
Alternativní pedagogické směry mají svou vlastní filozofii, principy a specifické metody práce. Všechny ale musí stále naplňovat RVP PV – alternativní školka v ČR tedy není „volnočasový kroužek“, ale plnohodnotná mateřská škola zapsaná v Rejstříku škol a školských zařízení a kontrolovaná Českou školní inspekcí.
Montessori pedagogika
Italská lékařka a pedagožka Maria Montessori vytvořila na začátku 20. století vzdělávací systém, který je dnes jedním z nejrozšířenějších na světě. Základní myšlenka zní: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“
Hlavní principy Montessori přístupu:
- Svobodná volba činnosti – dítě si samo vybírá, čemu se bude věnovat, ale v rámci připraveného prostředí
- Připravené prostředí – třída je rozdělena do koutků (praktický život, smyslová výchova, jazyk, matematika, poznávání světa), vše je dítěti dostupné
- Montessori pomůcky – speciálně navržené materiály, které dítě vedou k samostatnému pochopení pojmů
- Věkově smíšené skupiny – starší děti přirozeně pomáhají mladším
- Pedagog jako průvodce, ne autorita, která vše předává a řídí
- Respektování individuálního tempa každého dítěte – úzce souvisí s tzv. senzitivními obdobími, kdy je dítě obzvlášť vnímavé k učení se určitým dovednostem
Příklady v Brně a okolí:
- MŠ Sluníčko Montessori Brno – pobočky na Vinohradech (Bzenecká) a v Královo Poli (Jana Babáka); třídy rozdělené podle Montessori oblastí, keramická dílna, zahrada
- MINT – Montessori institut Brno (Krymská, Brno-Starý Lískovec) – školka i základní škola pod jednou střechou, individuální a laskavý přístup k dětem
- MŠ Semínko (Soběšice, Melatín 24b) – Montessori přístup s prvky angličtiny, jeden den v týdnu je lesní den, venku za každého počasí
Waldorfská pedagogika
Zakladatelem waldorfské pedagogiky byl Rudolf Steiner, filosof a pedagog, který na počátku 20. století vytvořil přístup stojící na jednoduché myšlence: dítě potřebuje rozvíjet rozum, srdce i ruce – tedy myšlení, prožívání i praktické dovednosti.
Typické znaky waldorfské předškolní výchovy:
- Rytmus a pravidelnost – každý den má stejnou strukturu, střídají se aktivity kreativní, pohybové i klidové
- Velký důraz na umění a kreativitu – hudba, malování, modelování, práce se dřevem a přírodními materiály
- Přirozené materiály ve třídě – žádné plastové hračky, místo toho dřevo, vlna, látky
- Roční rytmus slavností – oslavy ročních období a svátků jsou součástí vzdělávacího programu
- Pedagog jako vzor a průvodce – děti se přirozeně učí nápodobou dospělého
- Omezení nebo úplné vyloučení televize, tabletů a elektroniky
Příklady v Brně a okolí:
- Waldorfská škola Brno (Plovdivská, Brno-Nový Lískovec) – státní škola s mateřskou, základní i střední školou vyučující podle waldorfské pedagogiky
- Řada brněnských školek kombinuje waldorfské prvky s dalšími přístupy – například lesní MŠ Zeměkvítek v Líšni, kde se venkovní výuka prolíná s prvky Montessori i waldorfské pedagogiky
Lesní mateřská škola
Lesní školka je v ČR legislativně definovaná forma předškolního vzdělávání (§ 34 odst. 9 školského zákona) – musí být zapsaná v Rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávat podle ŠVP v souladu s RVP PV a splňovat Standardy kvality lesních mateřských škol a klubů.
Základní myšlenka je přitom prostá: příroda je nejlepší učebnice. Děti tráví většinu dne venku – v lese, na louce, v zahradě – za každého počasí.
- Výuka a hra probíhá převážně venku v přírodním prostředí
- Rozvoj hrubé motoriky, smyslového vnímání a samostatnosti přirozenou cestou
- Zázemí tvoří chata, jurta nebo jiný jednoduchý objekt – slouží především k odpočinku a jídlu
- Malé skupiny dětí s vysokou mírou individuálního přístupu
- Pedagog vede děti k ekologickému myšlení a úctě k přírodě
Příklady v Brně a okolí:
- Lesní MŠ Lištička (Brno) – přírodní pedagogika, individuální přístup; navazující Základní škola Liška
- Přírodní dětský klub Človíček (Brno-Bosonohy) – louka u lesního hřiště na konci ulice Práčata
- Dětský lesní klub Machanka (Brno-Bystrc) – zázemí v chatě v Podkomorských lesích
- MŠ Zeměkvítek (Brno-Líšeň, Mariánské údolí) – lesní MŠ s prvky Montessori a waldorfské pedagogiky
- Lesní MŠ Sedmikrásek (Babice nad Svitavou, okr. Brno-venkov)
Program Začít spolu (Step by Step)
Začít spolu je mezinárodní vzdělávací program, který vznikl v USA pod názvem Step by Step a do ČR přišel v 90. letech. Klade důraz na individualizaci, spolupráci s rodinou a aktivní zapojení dítěte do vlastního učení.
- Třída je rozdělena do center aktivit (ateliér, knihovní koutek, dramatický koutek, přírodovědný koutek…)
- Děti si samy vybírají, ve kterém centru budou pracovat
- Silný důraz na spolupráci rodičů se školkou – rodiče jsou vítáni ve třídě
- Projektová výuka – témata vycházejí ze zájmů dětí
- Inkluzivní přístup – program je vhodný i pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Příklady v Brně a okolí:
- ZŠ a MŠ Pramínek (Heyrovského 13, Brno-Bystrc) – vzdělávání podle programu Začít spolu
- ZŠ a MŠ Rozdrojovice – vzdělávání podle programu Začít spolu, škola je také držitelkou ocenění za přírodní zahradu
Daltonský plán
Daltonský plán vytvořila americká pedagožka Helen Parkhurstová ve 20. letech 20. století. Je postaven na třech klíčových principech: svoboda, samostatnost a spolupráce.
- Dítě dostává úkoly (daltonské úkoly), které plní samostatně ve svém tempu
- Velký důraz na zodpovědnost dítěte za vlastní učení
- Pedagog je průvodcem a konzultantem, ne „přednášejícím“
- Učí děti plánovat svůj čas a dokončovat započaté úkoly
V předškolním věku se s daltonským plánem setkáte spíše výjimečně a jako doplněk jiného přístupu – naplno se rozvíjí až na základní škole.
Příklady v Brně:
- ZŠ a MŠ Husova a ZŠ a MŠ Chalabalova patří mezi zakládající školy sdružení Czech Dalton (dříve Asociace českých daltonských škol), které v Česku prvky daltonského plánu rozvíjí a propojuje
Škola podporující zdraví (Zdravá škola)
Program Škola podporující zdraví, lidově „Zdravá škola“, koordinuje v ČR Státní zdravotní ústav a vychází z principů mezinárodní sítě Schools for Health in Europe navazující na aktivity Světové zdravotnické organizace (WHO). Klade důraz na celkové zdraví dítěte – fyzické, psychické i sociální. Nejde jen o pohyb a zdravé jídlo, ale o celkově „zdravé“ prostředí pro dítě.
- Zdravý životní styl jako součást každodenního programu
- Bezpečné, respektující a podnětné prostředí
- Spolupráce školy, rodiny a komunity
- Dostatek pohybu, zdravé stravování, pobyt venku
Jak si vybrat tu správnou školku?
Neexistuje jeden „nejlepší“ pedagogický směr. Záleží na dítěti, na rodině a na konkrétních pedagozích. Při výběru školky doporučuji zamyslet se nad těmito otázkami:
- Jaké je vaše dítě? Potřebuje pevný řád, nebo mu vyhovuje volnější přístup? Je spíše introvert, nebo aktivní průzkumník?
- Jaké hodnoty jsou pro vás důležité? Příroda, kreativita, samostatnost, jazyky, komunita?
- Jakou roli chcete hrát jako rodiče? Některé školky (Začít spolu, komunitní školky) zapojují rodiče velmi aktivně.
- Navštivte školku osobně – atmosféra a konkrétní pedagogové jsou důležitější než samotná „nálepka“ směru.
- Zeptejte se na ŠVP – každá školka musí mít svůj Školní vzdělávací program a měla by vám ho na požádání ukázat.
Natálie Kučerová
Speciální pedagog
V Poradně Smajlík pracuji s dětmi individuálně i ve skupinkách a vždy hledám cesty, jak jim učení a rozvoj udělat co nejpříjemnější – hrou, bezpečnou atmosférou a pochopením.
Časté dotazy rodičů k tomuto tématu
Musí i alternativní školka učit podle stejných pravidel jako běžná MŠ?+
Ano. Každá mateřská škola zapsaná v Rejstříku škol a školských zařízení, ať už tradiční nebo alternativní, musí vzdělávat podle vlastního Školního vzdělávacího programu navazujícího na RVP PV a podléhá kontrole České školní inspekce.
Je lesní školka vhodná i pro citlivější nebo méně obratné dítě?+
Lesní školky bývají menší, s vyšší mírou individuálního přístupu, což řadě citlivějších dětí vyhovuje. Rozhodně ale stojí za to školku navštívit osobně a probrat s pedagogy konkrétní potřeby vašeho dítěte – ať už jde o řeč, motoriku, nebo pozornost.
Jak poznám, že je dítě dostatečně připravené na přechod do základní školy, ať navštěvuje jakoukoliv školku?+
Připravenost na školu nezávisí na pedagogickém směru, ale na konkrétním dítěti – jeho řeči, motorice, pozornosti, samostatnosti i sociálních dovednostech. Pokud si nejste jistí, doporučujeme absolvovat diagnostiku školní připravenosti, která ukáže, kde je dítě opravdu silné a na čem je ještě potřeba zapracovat.

